Káva a její historie
- 7 července, 2026
- Zajímavosti
Káva se stala nedílnou součástí naší kultury a pro někoho neodmyslitelným startem dne. Odkud se ale k nám dostala káva a kdy? Věděli jste, že se káva nejprve žvýkala a že k jejímu pražení došlo vlastně náhodou? Historie kávy je bohatší než jste si možná mysleli. Pojďme se společně vydat na cestu napříč staletími a kontinenty, která z pouhých červených bobulí udělala jeden z nejobchodovanějších nápojů na světě.
Odkud vlastně káva pochází
Dějiny kávy zahájíme legendou o arabském pasáčkovi jménem Kaldi, který pásl své stádo koz v jemenských horách. Jednoho dne se začaly kozy pást na keřích s červenými plody, po čemž začaly skotačit více, než bylo obvyklé. Opat z blízkého kláštera se o historce dozvěděl a dal plody povařit ve vodě a naservírovat mnichům. Ti, po vypití nápoje, byli schopni setrvat na modlitbách déle a velice rychle si na energii dodávající mok zvykli. Během dešťů pak sušili větvičky s plody a jedna z nich upadla přímo do ohně. Voňavé bobule se pak posbíraly, rozemlely a z prášku se připravil ještě lahodnější nápoj s intenzivnější chutí, než měl původní odvar.
Méně známá legenda vypráví o Omarovi, šejkovi z Jemenu. Ten byl za své činy vyhoštěn z města. Jako vykoupení mu prý posloužil odvar, který z kávy připravil a vladaři nabídl. Ten byl chutí černého nápoje tak ohromen, že mu vše odpustil a Omar se mohl opět vrátit do své domoviny. Ačkoliv se historici v přesném datování legend rozcházejí, oba příběhy dodnes žijí dál – najdeme je v názvech kaváren, pražíren i konkrétních kávových směsích po celém světě.
Legendy, ale ať si žijí svým životem. Pojďme se soustředit na fakta.
6. století – první zmínky o kávě
Historie kávy se začíná psát na černém kontinentu. Rostlina kávovník je původem z Etiopie (alespoň v tom legendám musíme dát za pravdu), konkrétně z provincie Kaffa, kde keře kávovníků stále rostou divoce. Etiopané prý nejprve kávová zrna žvýkali a teprve pak, když po požáru zjistili, že káva krásně voní, začali ji pražit. Způsob, jakým se zrna sklízí a následně praží, se od těchto počátků výrazně proměnil – o tom, jak dnes probíhá cesta kávy z plantáže až do šálku, si můžete přečíst v samostatném článku.
9. století – archeologické důkazy o kávě
Zmínky o kávovníku jsou sice již z dob před naším letopočtem, ovšem archeologické zdroje z Emirátů, na které je možné se spoléhat, se o existenci a konzumaci pražené kávy zmiňují kolem 9. století našeho letopočtu. Káva byla tehdy známá především svými léčivými účinky. Zprávy z této doby popisují kávu především jako lék na únavu a zažívací potíže, teprve postupně se z ní stával společenský nápoj, který si lidé vychutnávali pro potěšení a chuť.
13. a 14. století
Cestu kávy bychom mohli sledovat z Etiopie do Jemenu, kam byla ve středověku přinesena válečníky při vojenských taženích. Tady byla káva kultivována. Z Jemenu se poté dostává do Mekky a Mediny (z přístavu Mokka, synonymu pro arabskou kávu), svatých měst, která byla kulturním středem arabského světa. Zde podle historických pramenů vznikaly první kavárny. Poutníci se tak na své cestě mohli s kávou seznámit a třeba si ji přinést do svého města.
Traduje se, že slovo káva vychází z arabsko-tureckého slova pro povzbuzující nápoj, qahwah nebo kahweh. V těchto prvních kavárnách se nescházeli jen milovníci kávy, ale i hudebníci, vypravěči a šachisté – káva se tak od počátku pojila se společenským životem a sdílením informací.
16. století – pád kávy
Pro kávu se rok 1511 stal téměř likvidačním. Energii dávající účinky byly náboženskými vládci považovány za podobné alkoholu a tudíž za škodlivé. Všechny zásoby kávy byly tedy zničeny a její prodej byl zakázán pod trestem. Díky strategickému umístění Mekky ale bylo jen otázkou času, než se káva začne podávat i v dalších městech. Káhira, Alep nebo Damašek – v těchto městech bychom si kávu v 16. století pravděpodobně již objednaly. Zákaz ale netrval dlouho – obliba kávy byla nakonec silnější než obavy tehdejších vládců a servírování kávy se tak už za pár let znovu povolilo.
17. století – první zámořská plantáž a káva v Evropě
První zámořskou plantáž bychom mohli hledat na Jávě, kam byly holandským obchodníkem propašovány první sazeničky. Půda, bohatá na živiny (díky své vulkanické historii), dala vzniknout první zámořské plantáži v dnešní Indonésii, která se stala nejvýznamnějším světovým vývozcem kávy.
Zanedlouho se káva dostává do Evropy (Itálie, Velká Británie, Německo, Francie, Portugalsko) a rázem se stává velice populárním nápojem – nejen díky své chuti, ale také díky svým pozitivním účinkům na lidské tělo.
V Itálii bychom první dodávku kávových zrn mohli spatřit v roce 1615, o deset let později bychom si do první kavárny mohli na kávu i zajít. Ve druhé polovině 17. století se otevírá první kavárna v Paříži, ve stejném roce se otevírá i v Londýně. U nás bychom si do kavárny mohli zajít až na konci 17. století, pravděpodobně do domu U Zlatého hada v Praze.
Anglické kavárny té doby bývaly přezdívány penny universities – stačil totiž jeden penny za šálek kávy a návštěvník mohl hodiny poslouchat a diskutovat o nejrůznějších novinkách a myšlenkách.
18. a 19. století – rozkvět kávové kultury
Kolonie rostly a s nimi i plantáže kávovníků. Káva se stává obchodním artiklem, se kterým se hojně obchoduje. Země mezi 23. severní a 25. jižní rovnoběžkou v tzv. Kávovém pásu si začaly uvědomovat své bohatství.
V druhé polovině 19. století se také objevuje french press. V roce 1730 bychom mohli začít sledovat i jeden z nejdražších druhů kávy, Jamaica Blue Mountain, která se dodnes řadí po boku dalších luxusních specialit, jako je například káva z cibetek. Zásadní roli v tomto období sehrála i Brazílie, která se v 19. století stává největším pěstitelem kávy na světě – pozici, kterou si drží dodnes.
20. století – vynález espressa
Na začátku 20. století pan Luigi Bezzera vynalézá espresso. Bezzera zjistil, že na přípravu opravdu dobré kávy je potřeba specifický tlak a teplota. Díky těmto faktorům pak kávová zrna uvolňovala do nápoje esenciální oleje a jiné látky v množství, které kávu učinilo aromatickou a chuťově neodolatelnou. Není se pak čemu divit, že si Bezzera svůj přístroj nechal patentovat.
Tento patent pak o několik málo let později koupil Desidero Pavoni, který do dvou let začal se sériovou výrobou. Espresso sice nebylo takové jako dnes, ovšem už se k němu začínalo přibližovat. Kromě espressa přinesla první polovina 20. století i další převrat – vznik instantní kávy, díky níž si lidé mohli připravit šálek kávy prakticky kdekoliv a během pár vteřin. S rozmachem espressa se postupně profesionalizovala i jeho příprava a vznikla nová profese – barista.
21. století – třetí kávová vlna
V současné době prožíváme tzv. Třetí kávovou vlnu, bez níž by mapování historie kávy nebylo zdaleka úplné. Toto označení vyjadřuje tendenci produkovat kvalitní kávu a připravovat ji poctivě.
Káva už není jen komoditou k prodeji, ale produktem s historií. Začínají vznikat obchodní vztahy mezi těmi, kdo kávu produkují, a těmi, kdo ji kupují. To se označuje jako direct trade. Rovněž se začíná připravovat káva i jinými metodami než jako espresso; za všechny můžeme zmínit renesanci Vacuum potu, Chemexu nebo V60ky.
Čím dál větší roli hraje také udržitelnost – pěstitelé i pražírny se zaměřují na šetrné zpracování, recyklovatelné obaly a spravedlivé ceny pro farmáře. Popularitu si získala i studená příprava kávy, ať už jde o cold brew nebo hotové kávové nápoje k okamžité spotřebě, které dnes najdeme téměř v každém obchodě. Historie kávy tak zdaleka nekončí – nové trendy, technologie i klimatické výzvy budou i nadále utvářet způsob, jakým si tento oblíbený nápoj pěstujeme, připravujeme a vychutnáváme.
